Jsou slevy pouhou iluzí?

Často se nestačíme divit. Tolik zboží nabízejí velké obchodní řetězce ve slevách, že snad ani na zboží bez slevy nenarazíte. Někdy je celá ulička pokrytá nálepkami „akční“ nebo „super cena“. Ještě sice nejsme na kupónové úrovni jako například ve Spojených státech Amerických, ale možná nás to také čeká. Zboží se totiž musí prodávat. A jak jinak chcete donutit lidi, aby si koupili i něco, co by si normálně nekoupili? Dáte tam slevu. A že je sleva například jen několik korun?

dívka s růžovými vlasy.jpg

Valná většina lidí se ani na původní cenu nedívá. Anebo také slepě věří prodejci, že původní cena je skutečně původní cenou. Ta původní cena totiž může být klidně „obecná“, tedy cena zboží, za jakou se běžně prodává. Ale každé místo má své specifika a i v České republice je zboží jinak oceněno, byť se jedná o stejný řetězec. A to je to.
holka a procenta.jpg


Někdy to není zas takový zázrak


Běžná cena v místě A je dvacet pět korun. V místě B je za stejný výrobek třicet korun. Jedná se o jeden řetězec. Takže v místě A nabídnou daný výrobek za dvacet čtyři korun s tím, že původní cenu dají třiceti korunovou. A svým způsobem nelžou – původní cena je skutečně třicet korun, jenom jinde. A to je pouze jeden z triků, jak vlastně přimět zákazníka ke koupi. Někdy to nemusí být ani takový švindl. Například máslo stálo třicet. PO zdražení to bylo šedesát. Řetězce všude daly slevu na třicet korun a lidi zešíleli a brali hned pět kusů do zásoby. Byť reálně se cena nehnula ani o nulu, kvalita zůstala stejná a jedná se o stejné zboží, najednou se ho kupovalo více.
sleva 50 procent.jpg


Spotřebitel je ovlivnitelný


Automaticky v nás probouzí sleva pocit dobrého zadostiučinění. To nám nikdo nevezme. A proto tak rádi nakupujeme ve slevách – protože utrácíme, ale myslíme si, jak jsme vyzráli na všechny ty prodejce. A přitom houbelec. Taková sleva dokáže pěkně zatočit se spotřebitelským chováním.

Jsou slevy pouhou iluzí?
Ohodnoťte příspěvek